1. O šatech bez kalhotek

   Má paní, když jsem jí tuto kapitolu začal číst, se zlobila a říkala svou vznešenou řečí, že nepostupuji chronologicky, tedy po mém po pořádku. Že bych měl psát o svém dětství a mládí, o tom, jak jsem se k ní dostal, a teprve potom o našich zážitcích. Ale já vím, jak netrpěliví dovedou lidé být (a moje paní bývala někdy také netrpělivá a často na mne pospíchala) a tak si říkám, že bude lépe, když vám rovnou vysvětlím, jak krásná, vášnivá a náruživá má paní bývala, a k tomu ostatnímu se vrátím později.

    Tehdy jsem u své paní ještě dlouho nebyl, vlastně jsem ji důkladně neznal a ani ona neznala mne, nevěděl jsem přesně, co si dovolit mohu a co je už příliš, učil jsem se ji znát. Ale už tehdy jsem jí byl uchvácen, vlastně ne, uchvátila mne hned, jak jsem ji spatřil, ale můj respekt a můj obdiv k ní nebyl ještě tak hluboký jak je dnes. Ještě musím předem podotknout, že se při vyprávění nebudu vytahovat. Kdysi dávno jsem to dělával, ale dnes, kdy píši tyto řádky, dnes si moc dobře uvědomuji, že vážně nemám chybu. Ale k příběhu.

   Paní si ten den přinesla z města nádherné šaty, vlastně to byl jen tenký pruh textilu, který byl vynalézavě sešit tak, že její dokonalou postavu ukrýval, ale zároveň odhaloval. Sahal až na zem, ale neskrýval její dlouhé štíhlé nohy a dokonale utvářená stehna, skrýval, ale přitom vystavoval na odiv její oblé boky a hýždě a to tak odvážně, že paní si pod šaty vlastně nemohla vzít žádné prádlo, protože by bylo vidět. Její nádherně klenutá ňadra sice byla skryta, ale při pohybech paží a trupu šibalsky vykukovala, a každý mohl obdivovat její ploché břicho a štíhlý pas. Záda byla odhalena tak hluboko dolů, že byl vidět začátek žlábku mezi jejími hýžděmi a dva sladké dolíčky nad nimi.

   Paní se v těch šatech kroutila před zrcadlem, různě se nakláněla a pohybovala aby věděla, co si dovolit může a co by už bylo nepřístojné, a já seděl na stolku a mohl na ní oči nechat. Ten pohled mne tak uchvátil, že jsem nevnímal, co dělám. V jeden moment se paní na mne zadívala, šibalsky se zasmála a optala se „To se ti tak líbím?“ A já jsem se zastyděl, až jsem byl celý červený, že se neovládám, a rychle jsem schoval ruce za záda. Abyste rozuměli, sebeovládání je mým nejhlavnějším přikázáním, bez něj bych své paní nemohl působit to správné potěšení. Ona je má paní a já jsem tu pro její potěšení, tak je to správné a tak to musí vždy a za všech okolností být.

   Paní se smála mým rozpakům, byla šťastná díky svým krásným šatům a svému nádhernému tělu, vzala mne do ruky, prohlédla si mne a zaregistrovala, že jsem z ní celý pryč, ještě mnohem víc než obyčejně, potěšilo ji to a řekla „Pojď, půjdeš se mnou na večírek,“ a dala si mne na mé místo. „Nejsi žádné dřevo, takže si tě do lesa klidně můžu přinést!“ Já byl v sedmém nebi, protože jsem se bál, že odejde beze mne a já zůstanu celý večer bez ní, ale zároveň jsem se bál, že z ní vypadnu, protože neměla kalhotky. „Tak se drž,“ uličnicky se zasmála mým námitkám a vyrazila. Ale čeho jsem se měl držet, když se má paní dole holívala? Naštěstí díky mému velikému vzrušení jsem držel jaksi sám od sebe a má paní, která ke mně byla vždy ohleduplná, kráčela opatrně.

   Ale už při nastupování do taxíku jsem taktak nevypadl a jen díky pohotové reakci mé paní, která si rukou jakoby narovnala šaty, ale přitom mne vrátila zpět, jsem neskončil na zemi. Paní se pořád smála, taxík se při jízdě pohupoval a já jsem se začal trochu pohybovat v jeho rytmu. Hned jsem zaregistroval, že se to mé paní líbí, a tak jsem se činil po celou dobu jízdy. I když jsem nedováděl, ale jen se jemně pohupoval, mou paní to vzrušilo natolik, že při vystupování si musela jakoby rovnat šaty hned několikrát a ve mně by se krve nedořezal. Při chůzi pak kladla nohy opatrně jednu před druhou, jak kráčívají manekýnky, ale pohupovala a kroutila boky a já se pohupoval a kroutil  v rotisměru. To byla krása! Slyšel jsem obdivné hlasy mužů a má paní je registrovala také, což ještě zvyšovalo její potěšení – a kroucení.

   Paní se posadila ke stolku, seděla velmi způsobně a zpříma, protože se potřebovala zklidnit. Já se zklidnil také, aby se nezlobila, natolik jsem svou paní už znal. Hudba hrála a paní odmítla několik tanečníků, kteří pro ni přišli. Pak se ale zřejmě dostavil nějaký veliký krasavec, protože paní se zasmála a šla tančit, i když ještě nebyla úplně zklidněná. Na parketu musela být středem pozornosti, protože se kolem ní podle všeho utvořilo volné místo a paní se do rytmu rozvlnila, pažemi pohybovala nahoru a dolů, kroutila boky, ale nohy držela těsně u sebe. Bála se, abych nevypadl. Při takových pohybech boků prostě nedokáži zůstat v klidu, pohybuje to se mnou samovolně, a přiznám se, že jsem se pohybům nebránil, spíš naopak. Byl jsem svou paní stále unešen, cítil jsem její vzrušení a chvílemi jsem ztrácel povědomí, co si ještě dovolit mohu a co už ne, přestával jsem být opatrný.

   A myslím, že má paní na tom byla podobně. Tanec ji vzrušoval, vzrušovala ji moje přítomnost a zřejmě i onen mladý muž, se kterým tančila. Začala dělat při tanci kroky a najednou ouha! Má paní musela jít do dřepu, aby mne neztratila. Její tanečník si to vyložil jinak, uchopil její hlavu a dělal s ní cosi, co mou paní ještě víc vzrušilo. Ale vymanila se, napřímila se a prkennou chůzí odkráčela na toaletu. Její vzrušení už bylo takové, že mi to klouzalo i po stehnech a byl div, že jsem zůstal na svém místě. Paní se zavřela v kabince a já dostal strach, že vyklouznu a skončím na dně mísy. Ale má paní si mne přidržela, sedla si a pobídla mne, abych se rozdováděl.

   Ale i když jsme byli na takovém pro lásku málo příhodném místě, začal jsem se činit a paní mne jemně pobízela, protože tam nechtěla být dlouho. Jenže paní neměla kalhotky, její stehna mi klouzala jako všechno okolo a já se neměl o co vzepřít nohama a čeho chytit rukama, takže z pohybů by nic moc nebylo, kdyby si má paní nevěděla rady. Jednou rukou si mne při tom dál přidržovala, a jak byla vzrušená, druhou rukou si laskala odhalená ňadra. Mne to vzrušovalo ještě mnohem víc, zapomněl jsem na strach z vodní lázně na dně mísy a dal jsem do díla vše, co ve mně bylo. Netrvalo dlouho a má paní tlumeně vykřikla rozkoší a vzápětí se zklidnila.

   Pak se upravila, opláchla a osušila sebe i mne a řekla „Takhle to nejde, kam s tebou?“ Jenže její kabelka, do které mne jinak dávávala, byla ten večer pro mne malá, tak mne uchvacovala její krása. Musel jsem tedy zpátky na své místo a řeknu vám, že nic mne tak nepotěšilo. A podle všeho to potěšilo i mou paní. Vrátila se na parket ke svému společníkovi a pokračovala v tanci. Jenže, ouha, po chvíli jsem zase nedržel, zase mi to začalo klouzat, i když jsem tentokrát už způsobně zůstal v klidu a skoro vůbec jsem se nehýbal.

   „Pojedeme domů, to se nedá vydržet,“ rozhodla má paní a vyšla z podniku, aby zavolala taxi. Ale její tanečník se nehodlal jen tak vzdát a šel s ní, taxi zavolal sám a vnutil se do něj. A hned, jak se auto rozjelo, začal mou paní líbat a objímat a paní se jeho pozornostem nebránila, líbilo se jí to velice. Muž zacházel stále dál a dál a paní mu jeho mazlení a polibky vracela stejně odvážně a náruživě. Najednou se jeho ruce začaly dobývat tam, kde už bylo obsazeno. To už má paní byla velice vzrušená a nebylo to jen jeho zásluhou, jak si asi dovedete představit, já na tom měl také svůj nemalý podíl, protože v takové situaci prostě nedokáži zůstat v klidu, to by bylo proti mé vrozené galantnosti.

   „Zastavte,“ vykřikla má paní, když si uvědomila prekérnost situace. Taxi s trhnutím zastavilo a paní začala křičet, aby mladík vystoupil. Ten se k tomu očividně neměl. „Co blbneš,“ namítal, „vždyť se nic neděje!“ „Já nejsem žádná coura, abys mne ojížděl v taxíku,“ rozčilovala se má paní, protože takto to pokračovat nemohlo. „Vystupte, mladý muži, a hned!“ vložil se do toho rezolutně taxikář a vzápětí vztekle bouchla dvířka. Paní taxikáři podala velkou bankovku a požádala ho, aby ji zavezl na druhý konec města na jakousi mně neznámou adresu. „A taky pusťte hudbu, chci se uklidnit,“ poručila si. Taxikář jí vyhověl a auto se rozjelo.

   „Ti nemožní chlapi myslí jen na jedno a nedokáží se ovládat, takže my ženy musíme myslet na všechno ostatní a ovládat sebe i je,“ povzdychla si má paní. sedla si do kouta, kam na ni taxikář nemohl vidět ve zpětném zrcátku, a celá se uvolnila. Auto se pohupovalo a já hned pochopil, co se ode mne čeká. Začal jsem se pohybovat také a má paní se rozevřela ještě víc. Rukou mi znovu podepřela nožičky a já se činil, jak jsem nejlépe uměl. A moje paní, aby měla z mých pohybů větší potěšení, měnila polohu své ruky, kterou mne podpírala, až jsem se octnul níže, než jsem býval obvykle, a můj penis se téměř kolmo vzpíral proti onomu místečku uvnitř hned za stydkou kostí, jehož dráždění mou paní nejvíce vzrušovalo.

   Navíc, kromě pohybů tělem, jsem ji začal ještě dráždit svým jazykem. To se mé paní vždycky moc líbilo, při tom nejrychleji ztrácela sebekontrolu, a teď tomu nebylo jinak. V její mysli se spojily všechny vzrušující zážitky toho večera, její krásné šaty, nahé tělo pod nimi, obdiv mužů, erotický tanec na parketu, polibky a objímání mladíka v taxíku a pochopitelně i má aktivita. Dorážel jsem, mazlil jsem se s ní a dráždil ji stále víc a víc, vkládal jsem do toho veškerý svůj um a všechny své síly a má paní se mému milování zcela poddala. Hlasitě dýchala a pot se z ní jen lil.

   Začal jsem ji opatrně dráždit svými zoubky, s tím jsem si nebyl nikdy jist, protože to často odmítala, ale tentokrát jí to přišlo vhod. Dech se jí zrychlil ještě víc a najednou se celá zachvěla a její vnitřnosti se smrštily a hned zas rozevřely. Bylo to jako slabé zemětřesení a já dostal strach. Ale má paní seděla tak, že mi nemohla ublížit, navíc mne jednou rukou stále přidržovala a druhou měla položenou na ňadrech.

   Pokračoval jsem tedy statečně ve svém úsilí a vzápětí jsem ucítil druhý otřes, tentokrát mnohem silnější a delší. Ale já srdnatě pokračoval a pak to propuklo naplno. Má paní se celá otřásala, vnitřnosti jí samovolně pracovaly a se mnou ty pohyby zmítaly nahoru a dolů, až jsem ztrácel orientaci. Stále jsem se snažil působit své paní potěšení, ale teď to bylo o život. Naštěstí mne má paní stále pevně držela a já pokračoval, jako bych chtěl duši vypustit. Řeknu vám, že něco takového jsem do té doby nezažil a opakovalo se to pak zřídka, jen při výjimečných příležitostech. Kdyby se země tak otřásala, byl by to konec světa a já se dodnes divím, že taxikář dokázal při tom pokračovat v jízdě.

   Otřesy se stále opakovaly, ale postupně slábly, a jak slábly, zklidňovaly se i mé pohyby a slábla intenzita mého dráždění. Nakonec má paní zůstala ležet úplně klidně a já také přestal, jen jsem ji něžně líbal. Z mé paní se pot jen lil, její dech byl stále hluboký a srdce jí bilo na poplach. Ale postupně i to ustávalo, paní se vzpřímila, podala taxikáři druhou bankovku a udala mu směr jízdy k nám domů. Paní se opět zvrátila do sedadla a zavřela oči. Tak zůstala po zbytek jízdy, jen si mne po chvíli vyňala a opatrně dala do kabelky.

   Když jsme dojeli domů, taxikář musel mé paní pomoci vystoupit, tak byla zesláblá. Paní šla domů, přitom lehce vrávorala jako přiopilá a vůbec se nestarala, že něco mého vyčuhuje z její kabelky ven. Doma skopla z nohou střevíce, vyklouzla ze svých šatů a tak jak byla, ta má velice čistotná a pořádná paní, se svalila do čistě povlečené postele. Mne tam položila také a vůbec se nestarala, že jsem ještě v mnohem horším stavu než ona. „Maxi, bez tebe nemá cenu nikam chodit ani pařit,“ usmála se na mne, otočila se na druhý bok a okamžitě usnula. Spala jako zabitá, ležela na polštářích zcela bezvládně.

   Já seděl vedle ní a pozoroval ji. I takto, neupravená, rozcuchaná, pokrytá potem a s pootevřenými ústy, byla okouzlující. V jistém směru dokonce ještě mnohem hezčí a žádoucnější, než když byla nastrojená, nalíčená a oblečená do krásných šatů. Obdivoval jsem ji a uvědomil jsem si, jaké štěstí mám, že ji mohu takto vídat, že ji mohu poznávat i v okamžicích naprosté intimity. Má láska a můj obdiv k mé paní té noci silně vzrostly a já, jako už několikrát předtím, jsem vroucně děkoval Bohu, že mi dopřál žít s tak krásnou a dobrosrdečnou paní, s paní, která se beze mne neobejde dokonce ani při paření.

   Paní spala velice dlouho, byl už dávno den, když se probudila. Mžourala očima, prohlížela si napřed mne a pak sebe a kroutila hlavou. „No, to byla ale jízda,“ vyklouzlo jí, vstala a šla napustit vanu. Mezitím přichystala vydatnou snídani pro nás oba a pak jsme se spolu koupali, jedli dobroty a paní mne a sebe zálibně omývala. „Ty můj hrdino,“ dobírala si mne a já byl pyšný, že jsem nepodlehl svému strachu a přes veliké nebezpečí, které mi v taxíku i jinde hrozilo, jsem dokázal své paní vyhovět.

   Potom přestlala postel, oblékla si krásnou noční košilku, položila mne vedle sebe na polštář a řekla „To je naše svatební lůžko,“ a znovu usnula. Nevěděl jsem přesně, co to je svatební lůžko a co je na něm tak extra, ale cítil jsem, že to pro mou paní znamená něco velice důležitého a slavnostního. A vroucně jsem děkoval Bohu, že se mi dostalo té cti je sdílet se svou paní, že jsem postoupil na jejím hodnotovém žebříčku o pěkný kus výš.

   Když jsem tuto kapitolu své paní dočetl, dívala se chvíli na mne a v jejích očích blýskalo jako zamlada a byla v nich zvláštní něha. „Ty mne stále chceš, viď?“ optala se a já jen přikývl, nebyl jsem mocen slova. Paní mne vzala do ruky a zavedla si mne tam, kde jsem již dlouho nebyl. A já byl velice něžný, pozorný a jemný a bylo to krásné jako za dávných časů. A když má paní potom usnula jak za oněch dávných časů, viděl jsem, že celá jakoby omládla, že je opět krásná a žádoucí, a miloval jsem ji velmi a byl jsem šťasten, že jí stále ještě dokáži působit potěšení, ba co víc, že ji dokáži omladit, a prosil jsem Boha, aby mou paní nechal ještě dlouho ve zdraví žít a mne ji omlazovat.

Ukázka z knížky Panáček