Nahoru (nadřízený prvek) Dolů (podřízený prvek) VRAM Knihy Nahoru (nadřízený prvek) Dolů (podřízený prvek) VRAM Knihy

Bližší informace o knížce

Vratislav Mlčoch

LASKÁNÍ a SRANDOVÁNÍ

rakovině navzdory

Pro „hluboký v srdci žal“ zde není místo. Spíše se tu sranduje. Autor se úpěnlivě snaží naplnit svou mysl pozitivními myšlenkami na svou lásku Jitřenku jen aby usnadnil léčení své rakoviny, přičemž naráží na životní skepsi dlouhodobě ženatého bratra a na příslovečnou smůlu jejich společného přítele Evži, štvance lásky. A také na své neblahé předchozí zkušenosti. To je základní rámec této knihy milostných příběhů a vyznání, jako například tohoto:

Děkuji ti, lásko moje,

že jsi vstoupila do mého života, že jsi mu dala nový směr, novou náplň, nový smysl. Děkuji ti, že jsi ve chvílích mé rezignace a odevzdání se osudu mne několika velmi prostými slovy přiměla vzchopit se a začít znovu bojovat, začít znovu žít. Bylo to právě včas. Nebýt tebe, byl bych dnes buďto mrtev nebo tak blízko smrti, že bych rozhodně nemohl psát tyto řádky. Jen díky tobě vznikla tato knížka a je proto určená tobě a věnovaná tobě.

Bylo mi šedesát let a měl jsem za sebou bohatý a pohnutý život, nebyl jsem podle běžných měřítek úspěšný muž a věděl jsem, že jsem vážně nemocen, i když jsem se bránil nechat si přesně diagnostikovat své potíže. Chtěl jsem si ještě užít pár bohatých a plných let, než mne ruka osudu dohoní a donutí mne udělat, co bude nevyhnutelné. S trochou nadsázky by se to dalo označit jako tanec nad propastí. Setkali jsme se na kulturistické soutěži, kde jsem já byl nejstarší kulturista a ty nejstarší fitnesska. Od úplně prvního okamžiku mezi námi přeskočila jiskra, já jsem s tebou udělal rozhovor pro noviny, které jsem vydával, a pro internetové stránky naší kulturistické organizace a zjistil jsem, že jsi nejen velmi krásná žena, ale také velmi inteligentní a úspěšná manažerka. To mi velice imponovalo, tím sis mne získala více než svým půvabem. Nemohu psát, co jsi o mně zjistila ty, ale udělala jsi při fotografování na mne takový kukuč, že já jsem byl od toho okamžiku úplně ztracen.

Strávili jsme spolu krásný večer ve společnosti přátel a rozloučili jsme se jako přátelé, i když já jsem toužil po něčem hlubším. Ale na to byl ještě čas. Pak jsme žili od sebe dosti vzdáleni a jen jsme si psali maily a esemesky. Bylo to krásné a já tehdy začal psát a posílat ti svou první knížku „Panáček“, která ale tehdy ještě knížkou nebyla ani v mých nejodvážnějších představách, jen jsem si tak hrál se slovy a příběhy pro tvé pobavení a rozptýlení. Naše soukromé i společné záležitosti se vyvíjely dosti komplikovaným způsobem, ale vlastně všechny ty komplikace, i když někdy dosti vážné, způsobovaly, že jsme se sobě víc a víc přibližovali, až jsme se nakonec setkali a stali se milenci.

Už náš první polibek v autě na ulici na mne zapůsobil jako elektrický výboj a naše první společná noc byla pro mne neuvěřitelný zážitek, něco, co jsem dosud nikdy nezažil, něco, na co jsem nedokázal už nikdy zapomenout. Jenže problémy se tím nevyřešily, naopak. Naše záležitosti se dál a dál komplikovaly a ty komplikace nás víc a víc sbližovaly, až jsem nakonec za tebou začal pravidelně jezdit a spolu jsme trávili chvíle naplněné krásnou a bohatou láskou. Ale to nám nestačilo a tak jsem téměř úplně zlikvidoval svůj dosavadní život a přestěhoval jsem se k tobě, abychom mohli spolu žít na sto procent. Ale ani teď nebyl konec komplikacím, protože právě v tuto chvíli se má nemoc, kterou jsem dosud více méně úspěšně ignoroval, dostala do takového stádia, že už jsem ji musel začít nějak řešit.

Moje původní představa a můj návrh zněl, že nic řešit nebudu a že si ještě užijeme těch pár měsíců, které mi podle všeho zbývají, a já pak někde v ústraní tiše zemřu. Nečekal jsem, že ti na mně bude natolik záležet, že přijmeš všechna omezení nevyhnutelně spojená s léčbou mé nemoci, omezení, která by zdegradovala náš milostný život na pouhé mazlení. A byl jsem velice překvapen, když jsem zjistil, že ti na mé osobě záleží natolik, že tato omezení vůbec nebereš vážně, že pro tebe nic podstatného neznamenají. Ohromilo mne to natolik, že jsem se bez protestů podrobil všem vyšetřením a procedurám, které jsem dosud tvrdohlavě odmítal, a že jsem se rozhodl podřídit se plně tvému přání.

Jak se ukázalo, bylo to rozhodnutí správné a přes další a další komplikace, které nás stále nemíjejí, se náš společný život rozvíjí a košatí tak krásně, že já si neuvědomuji svou chorobu a ty žertem tvrdíváš, že mi nic není a že nebýt doktorů, byl bych úplně zdráv. Měla jsi pravdu i v další věci. Jak se ukázalo, to „pouhé“ mazlení obohacuje tvůj a dokonce i můj život mnohem víc než vše, co jsme si užívali předtím. Díky němu prožíváme tak dokonalou intimitu a důvěru naší lásky, jakou jsme předtím nikdy nezažili, jakou jsem si nikdy nedokázal představit, natož abych ji zažil. Je nám oběma neskutečně krásně. A já jsem objevil ještě další věc. Díky tomu, že už nedokáži lásku brát, naučil jsem se ji dávat. A zjistil jsem, že dávání přináší mnohem větší uspokojení než lze získat braním, že dáváním se obohacuji mnohem více než braním, že dávání ze mne udělalo naprosto jiného, mnohem lepšího člověka.

Nevím, kolik času mi má choroba dopřeje, než mne definitivně dohoní, ale jedno mohu říci už dnes s úplnou jistotou: Všechno to překonávání problémů mi stálo za to a bude mi stát za to i v budoucnu. Děkuji ti, lásko moje, za každý společný okamžik, za každou vteřinu našeho společného života, ať už byla naplněna čímkoliv. Všechno to bylo krásné a všechno mělo svůj smysl. Děkuji ti za tvou moudrost, za tvou velkomyslnost, za tvou láskyplnost. Za to za všechno ti děkuji a jsem ti za to všechno hluboce vděčen, má milovaná. Děkuji ti z celého srdce.

(Tento text byl napsán v roce 2011, tedy téměř 10 let před posledním vydáním této knihy.)

Pošta: babocka@vram.cz?subject=Koupě knihy Laskání a srandování&body=Kupuji e-knihu Laskání a srandování a cenu 299 Kč ihned uhradím na účet č. 214497083/0800. Současně se zavazuji, že knihu nebudu dále šířit ani vcelku, ani po částech. Knihu vzápětí obdržím na tento e-mail.