Nahoru (nadřízený prvek) Dolů (podřízený prvek) VRAM Knihy Nahoru (nadřízený prvek) Dolů (podřízený prvek) VRAM Knihy

Velká láska na motorce

Já tě miluju, ty vole, ty pako, ty troubo zaslepenej! Miluju tě úplně nejvíc, jak může mladá holka jako já milovat nějakýho kluka, a houby záleží na tom, co se nám stalo! Chápeš to? Leze ti to do tý tvý chlapsky přiblblý kebule? Aspoň trochu? Tak sláva! Jsi pro mě ten úplně nejlepší mužskej a každej úplně nejlepší mužskej má to nejlepší od krku nahoru a ne dolů, chápeš? Od krku nahoru! A to se dá milovat na tisíc rozličnejch způsobů a ne jenom na ten jeden, ten úplně nejprimitivnější, kterej zná každej pitomej brouk. Chápeš? Takhle tě já miluju, na těch tisíc rozličnejch způsobů, takhle!

Že jsem utekla s brekem, když jsem za tebou přišla na pokoj, jenom trochu zafačovaná a s dlahou na ruce, a ty jsi tam ležel v tom svým sádrovým krunýři po dlouhejch složitech operacích a nemohl ses ani hnout, protože já spadla do měkýho zatímco tys ryl rypákem asfalt, a doktoři nad tebou kroutili hlavama a říkali mi otřesný prognózy a tys měl plnej hlas slzí a chtěls po mně, po mladý, nezkušený holce, aby se na tebe nevázala, koukala vypadnout a užívat si života a já fakt utekla, protože jsem nevěděla z který do který a všechno bylo tak děsivý a beznadějný a já byla úplně zoufalá a na dně s nervama – no divíš se mi? Divíš se? Od tý postele by zdrhla každá holka, která má život před sebou a nemá v kebuli srovnaný priority!

Ale už za pár týdnů se mi v hlavě rozsvítilo a já za tebou šla zpátky, s brekem a kytkou, abys mě neodháněl a abysme byli zase spolu, to je fuk jak, ale zase spolu, my dva, milující se pár, kterej má před sebou celou budoucnost, sice nabouranou, ale budoucnost, a tys tam už nebyl, prej kdesi na rehabilitaci, ale kde to bylo mi nikdo nechtěl říct, prej jsi jim to zakázal, a já tě hledala po všech špitálech v republice a tys nikde nebyl nebo mi tě zapírali, a tak to trvalo dlouhý tři roky, tři roky nekonečnýho hledání, ani tvá máma mi nechtěla nic říct, ani tvá máma NE!

Totální vakuum, člověk vymazanej z povrchu zemskýho a ze všech sociálních sítí a registrů, nikdo! Víš, jak jsem byla zoufalá? Dovedeš si to představit? Mrtvej jsi nebyl, to bych tě našla na krchově, ale živej vlastně taky ne, tak kde a jakej? Co s tebou bylo., ty vole, ty tisícinásobnej kreténe, proč jsi mi to udělal? Z mužský ješitnosti, abych neviděla, jak jsi dolámanej, dobitej? Z blbý mužský ješitnosti? Já vím, neměla jsem od tebe odcházet, neměla jsem s brekem utíkat a místo toho se tě držet jako klíště a v jednom kuse ti nadávat a povzbuzovat tě, ale co jsi čekal od mladý, blbý holky? Cos čekal, ty ješitnej blboune, co vlastně?

Až teď najednou tě vidím, stojíš na vlastních nohách bez berlí, bez vozejku, dokážeš udělat pár kroků bez dopomoci, jsi rovnej, furt krásně vysokej, štíhlej, atletickej, nikdo by ti nehádal tu děsnou havárku, to dobitý tělo, ty operace, ty beznadějný prognózy. A seš sám, žádná baba není vedle tebe, zrovna jako já vedle sebe nemám žádnýho chlapa a celý ty dlouhý tři roky jsem žádnýho neměla, protože jsem furt čekala na tebe, na tebe, ty sobeckej, ješitnej blboune! Víš, jak jsi mě trápil?

To děsný trápení mi budeš muset vynahradit, zbytek života ti na to nebude stačit, protože já se už od tebe na krok nehnu, mě už od sebe neodeženeš, protože my dva jsme si souzený, motorka nemotorka, ješitnost neješitnost, hrdost nehrdost a hotovo! A můžeš se nafukovat jak chceš a pochybovat o čem chceš, všechno ti bude prd platný, protože už jsi můj a na furt! Chápeš?! Chápeš to, ty blboune?! Protože já tě miluju stůj co stůj!!

Vratislav Mlčoch

(Povídka je inspirována skutečnou událostí.)

Pošta: babocka@vram.cz?subject=Koupě knihy Nebezpečné štěstí&body=Kupuji e-knihu Nebezpečné štěstí a cenu 199 Kč ihned uhradím na účet č. 214497083/0800. Současně se zavazuji, že knihu nebudu dále šířit ani vcelku, ani po částech. Knihu vzápětí obdržím na tento e-mail.