Nahoru (nadřízený prvek) Dolů (podřízený prvek) VRAM Knihy Nahoru (nadřízený prvek) Dolů (podřízený prvek) VRAM Knihy

Sudbě navzdory

Aby bylo jasno, nestěžuji si na svůj osud a vůbec ne na svůj život. Osud jsem měl příznivý jak jen mohl těsně po veliké válce být, byl jsem celkem zdráv a užíval jsem si všechno, co se k užívání naskýtalo. Netrpěl jsem žádnými ideologickými či ideovými zábranami. Čím jsem byl, tím jsem byl rád a s kterou jsem byl, s tou jsem byl rád. Samozřejmě až do doby, kdy se mi to omrzelo a já po vzoru hmyzu nektar z květů sbírajícího jsem popolétl o květ dál.

Tím jsem se úspěšně vyhýbal problémům plynoucím ze zasmrádlých vztahů a zatuchlých povolání. Podobně jsem to dělal i koníčky. Kutilství, malířství, cyklistika, body building, gaučink. Možná jsem na něco zapomněl, ale to je jedno. Nejsem zaujatý životopisec pídící se po každém detailu. Ale jestli se domníváte, že jsem ženy střídal jako ponožky po vzoru mužů, kteří sami sobě připadají nedostateční a proto nevydrží ani chvilku bez obskakující ženy (pedinýrující, řekla by babička), tak se pletete. Dost často a dost dlouho jsem chodíval naboso, dokud jsem si v hlavě nesrovnal účetnictví a s čistou hlavou, duší i srdcem jsem nezačal novou kapitolu. Se zaměstnáním to tak dělat nešlo, protože s mými financemi to bylo vždy z ruky do huby, ale tam nebylo třeba srovnávat má dáti – dal.

Nač si stěžuji je nevděčný úděl spisovatele, píšícího v jazyku, kterým na planetě hovoří jen hrstka lidí, a navíc v kulturním prostředí, kde díky historickému vývoji je více autorů než čtenářů. A aby toho nebylo málo, tak v době, kdy zásluhou technologického pokroku je publikování brnkačka. Naštěstí jsem si na spisovatele začal hrát až v době, kdy jsem vyčerpal všechny lukrativnější alternativy a kdy mne tělo zradilo natolik, že mi v podstatě nic jiného rozumného nezbývalo. Ale když se považuji za spisovatele hobíka, nečekajícího odnikud žádný honorář, tak to docela ujde. Sem tam mne někdo poplácá po rameni a to na zahnání pocitu marnosti stačí. A protože jsem vyznavačem filozofie „udělej si sám,“ nemohu žehrat na nákladného koníčka.

Opravdu nevím, zda mám za to své spisovatelství být někomu vděčný, ale pokud ano, pak svému zhavarovanému tělu. Díky němu mám konečně ten nutný sicflajš.

Vratislav Mlčoch

Brno, listopad 2020

Pošta: babocka@vram.cz?subject=Koupě knihy Bezpečné neštěstí nebo nebezpečné štěstí&body=Kupuji e-knihu Bezpečné neštěstí nebo nebezpečné štěstí%3F a cenu 199 Kč ihned uhradím na účet č. 214497083/0800. Současně se zavazuji, že knihu nebudu dále šířit ani vcelku, ani po částech. Knihu vzápětí obdržím na tento e-mail.