Nahoru (nadřízený prvek) Dolů (podřízený prvek) VRAM Knihy Nahoru (nadřízený prvek) Dolů (podřízený prvek) VRAM Knihy

Případy pro harleyku

S těmi povídkami jsem si začal už před dvěma či kolika roky a psal je vesele stále dál a dál, aniž bych pomýšlel na knížku. Nakonec jsem zjistil, že jich mám celkem dvacet jednu a tak jsem si dal tu práci, seřadil je chronologicky podle počtu dětí, které si ten můj páreček detektivů, kolem kterých se všechny povídky točí, navzájem udělal, a vytvořil z nich celkem tři elektronické knížečky „První (druhé, třetí) případy pro harleyku, když oželíte všechny ty mordy“ čímž poukazuji na fakt, že v nich žádné vraždy nejsou, pouze dvě neúmyslná zabití. Povídky totiž vznikly na základě debaty s mou mladší vnučkou (já jsem už tak starý, že i ona je velká až moc) která detektivky nemá ráda právě pro ty vraždy. Tak jsem kvůli ní zkusil detektivky bez mrtvol, ale se spoustou lásky a s pěti dětmi, které jako správné policajtské děti pátrají také, například po tom, co rodiče dělají když ony spí. Tu obrovskou spoustu lásky nutně potřebujete jako pečující rodič tolika dětí, když se zároveň jako policista neustále prokopáváte lavinami lidského neštěstí a špíny. Té lásky je tolik, že by se dala krájet a servírovat.

Knížečky jsou tři protože život nejde jen kolem mne, ale také kolem mých románových postav a tak jsou v každé knížečce trochu jiné, sice stále osobité a běžnému úzu se vymykající, ale stárnoucí, zmoudřelé, zklidnělé, i když stále pomáhající, chránící a radící. Správní policajti na malém městě, kde se všichni znají a kde je mnoho věcí ještě v pořádku. On, hromotluk se zlatým srdcem zvaný Golem, a ona, drobná, empatická, marnivá a parádivá žena zvaná Tintítko, která ale je nadmíru mrštná a bojových umění natolik znalá, že ani pět chlapů pro ni není přesila, fakt, nekecám. A oba mají kromě všech těch dětí i harleyku, která s nimi všemi bydlí v jejích domečku v jednom malém, nejmenovaném městě. Fakt, nekecám. Takoví chlapi jsou i ve skutečnosti. A věřte, nevěřte, i takové ženy existují.

Ty tři knížečky si vůbec nemusíte kupovat, protože všechny povídky z nich stejně postupně vyšly nebo ještě vyjdou v „Babočce“ a pak je dodatečně najdete v archivu, ledaže byste chtěli mít pořádek a ušetřit si to dlouhé hledání, protože v archivu mám archlív, a následné čtení na přeskáčku, protože s chronologií jsem si při psaní, publikování a archivování hlavu nedělal už vůbec. Také je možná lepší nápad ty tři lahvinky levného vína vypít než prachy za ně vrazit do internetových knížek. Sice Windows 10 dokáží internetové knihy nahlas číst v kultivované a zřetelné češtině, ale možná při hlasitém předčítání stejně jako já záhy usnete, i když i to lze chápat jako jisté plus.

Však se rozhodnete sami. Ukázky najdete zde. A protože jedna bez druhé nedává úplný smysl, seřadil jsem knížečky do souboru.

Jo, a má milá vnučko Tinko, ještě jednou moc děkuji za krásný nápad, který mi přinesl spoustu radosti a potěšení jak při psaní, tak při vymýšlení, editování, ilustrování a konečném publikování. Mně ty mordy a mrtvoly nakonec začaly vadit také. Tak DÍKY!

Vratislav Mlčoch